Alexandr Tvardovskij – básník redaktorem

Řekneme-li, že literární díla mají stejně jako jejich autoři své pohnuté osudy, není na tom nic objevného. Příběhy osobností, které přispěly k tomu, že se z neznámých stali světoznámí a z jejich rukopisů literární díla zásadního významu, zůstávají čtenářům zpravidla skryty. Není žádným tajemstvím, že osudy děl ruské literatury závisely po většinu dvacátého století na úplně jiných kritériích, než byla jejich umělecká kvalita. Pronikly-li k sovětským čtenářům texty, v nichž umění převážilo nad ideologií, bylo to dáno zpravidla Stalinovým rozhodnutím. Od diktátorovy smrti až do počátku sedmdesátých let (s krátkou přestávkou) se pak publikace ideologicky kontroverzních literárních děl odvíjela především od časopisu Novyj mir a diplomatického úsilí, iniciativy a kontaktů jeho šéfredaktora, básníka Alexandra Tvardovského. Díky němu byla například otištěna první vlaštovka lágrové literatury Jeden den Ivana Děnisoviče, jež na počátku šedesátých let otevřela dveře k literární slávě Alexandru Solženicynovi. (…)