Odstíny citu i „noční život duše“

O nestálosti vkusu uměleckého publika a radikálních proměnách kritérií kritiky umění svědčí nad jiné výmluvně ohlas malířského díla Gabriela Maxe (1840-1915), rodáka z Prahy, který se usadil v Mnichově a stal se jedním z hlavních reprezentantů tamní malířské školy v poslední třetině 19. století. Bylo to právě v době, kdy se mnichovská malířská škola stala uznávaným pojmem a obrazy bavorských mistrů byly žádaným zbožím po celém světě. I pro české umění měl Mnichov jako umělecké centrum v této době zásadní význam a byl alternativou k hlavní umělecké metropoli tehdejšího světa, Paříži. K významným českým malířům, absolventům mnichovské školy, na něž silně zapůsobil Maxův příklad, patří Emanuel Krescenc Liška, Jakub Schikaneder či Hanuš Knöchel. Po velkých úspěších a oceněních dílo Gabriela Maxe na celá desetiletí upadlo téměř v zapomnění. Nyní je představuje aktuální výstava v Západočeské galerii v Plzni, která je první českou retrospektivou tohoto umělce. (…)