Z éry nevinnosti do epochy provinilosti

Kniha Lubomíra Kopečka Éra nevinnosti nemá být dalším příspěvkem k aktuálním vnitropolitickým polemikám, nýbrž analýzou. Autor, docent politologie na Fakultě sociálních studií MU, nabízí srozumitelný „vývoj a kontext" (s. 7) české politické scény v prvním desetiletí po roce 1989. Kromě historiků, novinářů a politologů je zřejmě adresátem i širší veřejnost. Poněkud překvapivý název Éra nevinnosti vysvětluje autor tak, že v prvním desetiletí po roce 1989 převažovali mezi českými politiky ti, kteří (podle rozlišení Maxe Webera) žili spíše „pro politiku", nikoliv „z politiky", na rozdíl od svých předchůdců i nástupců. Před rokem 1997 ještě podle průzkumů veřejného mínění politika také „představovala poměrně respektovanou a uznávanou oblast lidské činnosti"(s. 6). Což se posléze změnilo, jak dokazuje dnešní podezíravý vztah české veřejnosti vůči vlastním voleným zástupcům. (…)