Marx v sutaně

Na křest své knihy Kapitál (Das Kapital, od 5. listopadu v Německu na trhu za 19,95 eur) přišel koncem října do karmelitánského kláštera pětapadesátiletý syn zámečníka Marx, křestním jménem Reinhard, arcibiskup mnichovský, v sutaně. V druhém Kapitálu, který je na německém knižním trhu vedle Kapitálu Karla Marxe, napadá nejvyšší mnichovský církevní hodnostář na 320 stránkách hříšné burzovní spekulanty, neobává se je nazvat „moderními bandity" a kritizuje blahobytnou společnost, že na svém okraji připustila v uplynulých letech jako rakovina šířící se chudobu.

Na otázku: Má nebo může vysoký církevní hodnostář zaujímat k otázkám politiky, bankovnictví a hospodářství, tedy k oblastem, v nichž není kompetentní, svá stanoviska, odpověděl arcibiskup Marx, autor Kapitálu: „Ano! Nejprve jsem váhal Kapitál napsat, když jsem uvážil, že se v knize budu muset zabývat politickými, společenskými a sociálními, tedy velmi složitými, ve vědomí četných občanů prý mimocírkevními problémy, a že se tím pádem jako biskup ocitnu v ohnisku vášnivě vedených sporů. Postupně jsem však dospěl k přesvědčení, že církev se musí dnešními bolestivými problémy naší společnosti zabývat, nesmí se jim vyhýbat, musí k nim zaujmout svá stanoviska i s rizikem, že nás mnozí budou kritizovat." Mnichovský arcibiskup Marx dále prohlásil: „Doufám, že můj Kapitál vzbudí i kontroverzní diskuse, kterou dnes potřebujeme více než kdy jindy."

Shrnu stručně několik základních kritických postřehů, které arcibiskup ve svém Kapitálu rozvedl: Jako „moderní bandity" označuje katolický Marx burziány, kteří pomocí svým interkontinentálních styků, laptopů a mobilních telefonů žonglují s milionovými částkami i s lidskými osudy, jakož i „finanční supy", banky a nenasytné bankéře, skupující dluhy chudých zemí, které potom nemilosrdně vymáhají, manipulují kšefty s akciemi a okrádají i střádaly.

„Pevně věřím," řekl arcibiskup Marx při křtu své knihy, „že tito ,investoři' a jejich advokáti se budou muset za své bezpráví, které svým bližním způsobili, za své zlodějny, odpovídat před Pánem Bohem a že jim jejich výmluvy na stávající mezery v zákonodárství, jež jim jejich hanebnosti dovolují, před posledním soudem nepomohou. Boží zákony neznají totiž žádné ,mezery', kterými by ti bandité, obohacující se dnes na nouzi a bídě svých bližních, mohli proklouznout."

Šířící se chudoba na okrajích společnosti žijící v blahobytu je pro mnichovského arcibiskupa Marxe, autora Kapitálu - cituji - „návrat do sociální bídy, která ohrožuje nejen velkou část občanů, ale celý systém našeho sociálně tržního hospodářství".

Ke globálně-sociálnímu tržnímu hospodářství, jak se po druhé světové válce v demokratických zemích úspěšně vyvinulo a zajistilo lidem práci, slušný výdělek a blahobyt, ale dnes i v tradičních demokraciích zakrňuje, zaujímá arcibiskup Marx ve své knize kontroverzní stanovisko, když tvrdí, že - cituji - „východisko z dnešní krize vede mezi kapitalismem a komunismem, tedy po třetí cestě. Kapitalismus bez humanismu, bez solidarity a bez spravedlnosti pro všechny nezná morálku a mravnost, nemá tedy budoucnost."

O svém jmenovci Karlu Marxovi, autoru prvního Kapitálu, arcibiskup Reinhard Marx ve svém Kapitálu s jemnou ironií prohlásil: „Karel Marx musel jistě v hrobě uznat, že se svým tvrzením o neexistenci Boží mýlil. A že se ve výkladu jeho díla, Kapitálu, trapně, z velké části však tragicky, mýlili i jeho četní interpreti z řad komunistů a že jeho jménem napáchali nespočetné zločiny."

Obavy má mnichovský arcibiskup Marx z toho, že nezvládneme-li problémy naší doby, tak se v blízké budoucnosti můžeme dočkat i znovuvzkříšení bolševiky interpretovaného Karla Marxe, což - povzdechl si arcibiskup Marx - „by si lidstvo, po tom, co nám všem bolševiky zneužitý Marx způsobil, nezasluhovalo. Ať Karel Marx odpočívá v pokoji..."