Marketing jako kingmaker aneb Kam směřují české politické strany?

Dne 5. listopadu 2014 vystoupil před studenty Vysoké školy ekonomické v Praze exprezident Václav Klaus. Svého předchůdce v úřadu Václava Havla dle zprávy na Novinkách.cz obvinil z toho, že chtěl „zlikvidovat politické strany, aby vládli jeho kamarádíčkové z nejrůznějších spolků“. Neučinil tak poprvé, nicméně ostrost Klausových výroků na dané téma v čase spíše stoupá. Klaus již dlouhá léta kritizuje proces, který na VŠE popsal slovy: „V politice docházelo a dochází k posilování a nakonec v loňském roce k vítězství nestandardní politiky charakterizované vymizením ideových střetů a přeměnou politických střetů na osobní nepřátelství a zájmové konflikty, kde o ideje vůbec nejde. Patří k tomu i vznik a rostoucí síla nových, údajně či zdánlivě nepolitických stran, vlastně nestran.“ Takto pojatá kritika je však problematická minimálně ze dvou důvodů. Za prvé, mezi Havlovou představou o neformálních hnutích a hnutím ANO 2011 zeje snad ještě větší propast než mezi Občanským fórem a ODS v Klausových časech. A za druhé, Klausův přístup je podivuhodně (alespoň implicitně) moralistní, jako by za mizením tzv. standardní ideové politiky stála něčí (zdaleka nejen Havlova) zlá vůle, vědomé spiknutí, a nikoliv především různé objektivní (ekonomické, sociální, kulturní) faktory. (…)