Lev Borský: románový osud s prvky antické tragédie

Podle svědectví pamětníků byl Lev Borský mužem vyhraněných, často radikálních až extrémních názorů, ideo­vé a morální integrity, otevřeného a přímého vystupování. Vynikal širokým vzděláním a jazykovými znalostmi (ovládal němčinu, francouzštinu, angličtinu, ruštinu a italštinu), byl výmluvným debatérem i příjemným společníkem. Jeho vnější bojovnost a smysl pro riskantní, dobrodružné politické akce měly protějšek v jemné, citlivé povaze, známé jen nejbližším přátelům. „Borský byl postavou velmi vyhraněnou v počtu politiků a publicistů českých,“ napsal v roce 1920 o Borského předválečné činnosti historik a publicista Jan Heidler. „Vynikal mezi nimi krajním vypětím stanoviska, houževnatou soustředěností k cíli, zvláštní logičností, odvážnou až k samé hranici hazardnosti, a přece bezpečně jistou – ale nejvíce tím rozhodným vojenským hlediskem v politice. Odtud ta vědomá a promyšlená soustavnost, s jakou připravoval národ na evropskou katastrofální válku a na postup v ní.“ (…)