Křesťanství tváří v tvář islámu

V prvním tisíciletí nebyla žádná událost pro křesťanství tak neočekávaná, tak katastro􀃶cká a neměla pro ně tak velké důsledky jako vzestup islámu. Jen málo vpádů v historii proměnilo společnosti tak důkladně a neodvolatelně jako výboje a expanze Arabů v sedmém století. A žádný z nich neproběhl s větší prudkostí. Během jednoho desetiletí padly do rukou vetřelců tři velká města křesťanské Byzantské říše – Damašek v roce 635, Jeruzalém v roce 638 a Alexandrie v roce 641. Když se začaly šířit zprávy, že na Arabském poloost­rově se děje něco neobvyklého, Byzantince zaměstnávali Sasánovci v Persii, kteří v roce 614 vydrancovali Jeruzalém a ukradli relikvii svatého Kříže. A na západě útočili Avarové, mongolský kmen, který vpadl na Balkán a ohrožoval Konstantinopol. Zvěsti o tom, že se mezi Araby ve vzdáleném Hidžázu objevil mocný vůdce, zdánlivě nebyly důvodem k znepokojení. (...)