Křesťanský světonázor: od Kristova pohledu k sebevýrazu katolického milieu

Na úvod poznamenejme, že zřejmě nejpropracovanější pokus o postižení „křesťanského světového názoru", zejména ve vztahu k umění a krásné literatuře, uskutečnil italsko-německý teolog Romano Guardini (1885-1968). Jak píše Rosino Gibellini, z jehož pojednání o Guardinim zde čerpám, obsah nového oboru katolického světového názoru byl ještě zcela ve stadiu zrodu a musel být teprve upřesněn. Při této práci Guardinimu podle jeho vlastního vyjádření pomáhal filosof Max Scheler: „S vděčností musím zmínit jméno jediného člověka, který mi sdělil něco skutečně směrodatného - Maxe Schelera. V pro mě velmi přínosném rozhovoru mi řekl: ‚Musíte se věnovat tomu, co je obsaženo v pojmu světového názoru (Weltanschauung): pozorovat svět, věci, lidi a díla, a pak jako křesťan vědomý si své odpovědnosti na vědecké úrovni říct, co vidíte.‘ A vzpomínám si ještě, jak to upřesnil: ‚Prostudujte třeba díla Dostojevského a podívejte se na ně z křesťanského hlediska; tím se vám objasní nejen ono zkoumané dílo, ale také vaše vlastní východisko.‘" (...)