Křesťanskodemokratická unie: úprk doleva

Projevem demokracie uvnitř politické strany je nejen svobodná volba funkcionářů od předsedů místních sdružení až po předsedu strany, ale také existence různých názorových skupin a jistá nezbytná míra oponentury k politice stávajícího vedení. Výše citovaný výrok P. Taubera, který patří spolu s ministry Peterem Altmaierem a Ursulou von der Leyenovou k trojici nejvlivnějších a zároveň absolutně oddaných stoupenců A. Merkelové, prozrazuje výmluvně, jak se dnešní vedení CDU staví k existenci vnitřní názorové plurality. A. Merkelová vládne v CDU po 17 letech svého předsednictví (Kohl stál v čele křesťanských demokratů 25 let) železno-jemnou rukou jako politik, k němuž neexistuje alternativa a kolem kterého se vytvořil kult osobnosti. Jediný vlivný činitel v CDU, který drží své místo ve stranické hierarchii a vládě díky své autoritě, a nikoli z vůle Merkelové, je ministr financí Schäuble. Do role jakéhosi „oficiálního“ opozičníka povýšila média v posledních dvou až třech letech Jense Spahna, člena předsednictva CDU. Schäubleho chráněnec Spahn veřejně varuje před důsledky masové migrace, pléduje za německou Leitkultur, ale nikdy, ani v nejvypjatějších chvílích migrační krize, nezpochybnil vůdcovství Merkelové. Své pojetí „křesťanského konzervatismu“ dal Spahn, který žije v partnerském vztahu s mužem, najevo prohlášením, že „jsme jako křesťanští demokraté v této otázce [tj. schválení zákona o manželství homosexuálů] zvítězili v kulturní válce proti Levici“. (…)