Kostnický koncil (1414-1418)

V listopadu letošního roku uplynulo 600 let od zahájení kostnického koncilu.
Tento pro české země významný sněm, který bude v příštím roce v rámci
Husova výročí mnohokrát diskutován, připomínáme ukázkou z právě vydané
knihy Klause Schatze Všeobecné koncily. Ohniska církevních dějin (CDK 2014).Iniciativy k uspořádání koncilu se nyní chopil římský král Zikmund (1410–1437). V Lodi na schůzce s papežem Janem XXIII. na konci roku 1413 bylo dohodnuto, že se Zikmundem již svolaný koncil uskuteční v Kostnici. Panovník si vybral Kostnici jak kvůli její poloze uvnitř říše, tak díky blízkým dopravním tepnám, vedoucím na jih a západ. V prvé řadě šlo o koncil obedience Jana XXIII., poselstva však byla vyslána i k ostatním dvěma „papežům“.
Nelze popřít, že bez rozhodného jednání a diplomatické obratnosti Zikmunda by uskutečnění koncilu i překonání těžké krize nebylo myslitelné, na druhé straně není možné přehlížet ani stinné stránky panovníkova charakteru nebo nestálost jeho politiky. Zikmund vystupuje jako poslední císař v roli patrona a ochránce zájmů církve. Také z hlediska formálního hraje Zikmund na koncilu velmi výraznou roli: oděn v císařském rouchu s královskou korunou posazenou na hlavě se na vyvýšeném sezení osobně účastnil slavnostních zasedání koncilu. Nimbus minulosti přihrál císařství ve výjimečné situaci roli, kterou již nikdo nepovažoval za možnou, a to až do té míry, že francouzský kardinál d’Ailly vyjádřil myšlenku, že Zikmund musí jako „nový Konstantin“ znovu sjednotit církev.
Kostnický koncil byl největším shromážděním ve středověku, trval déle než všechny dosavadní koncily a zúčastnilo se jej nejvíce osob. Odhadem jich zde, samozřejmě ne současně, pobývalo přes 2 000. Pouhou desetinu z nich tvořili biskupové. Podstatně více než doposud ovlivňovali církevní shromáždění zástupci univerzit a knížat. (...)