Proč existují národy

Kam jsme se vlastně dostali? Z jedné strany na nás tlačí náš starý národ, který nechceme opustit, a z druhé nová Evropa, jejíž součástí se chceme stát, a nevíme jak. Zastupitelská vláda má být nahrazena „demokratickým vládnutím“, které nám ani nevládne, ani nás nezastupuje. Lhostejně přihlížíme, jak se náš politický život rozkládá, protože se živíme iluzí o nějakém sjednoceném lidstvu, které bude držet pohromadě bez jakékoli politické formy. A už dávno nevíme, co si počít s náboženstvím.
Jak dát této krizi naší společné existence smysl? Pierre Manent zkoumá dávné i nedávné dějiny národa, způsob, jak národ vstřebal a pěstoval demokracii a jak dnes jeho zánik ohrožuje samu tuto demokracii. Upozorňuje na paradoxní situaci náboženství, jehož brzký konec se v jednom kuse ohlašuje, a přitom je naše politické prostředí stále více ovlivňováno náboženskými třenicemi.
Evropa by už dál neměla být „oblastí nízkého tlaku“, kde máme strach z vlastního stínu. Tento esej chce přispět k oživení povědomí a znalosti duchovních zdrojů, díky nimž má Evropa svou živoucí kontinuitu.

Pierre Manent působí jako profesor politické filosofie ve Výzkumném politologickém centru Raymonda Arona při École des hautes études en sciences sociales v Paříži. Je autorem řady knih věnovaných dějinám moderního politického myšlení, např. Histoire intellectuelle du libéralisme: dix leçons (1987, reed. 1997), Naissances de la politique moderne: Machiavel, Hobbes, Rousseau (1997, reed. 2007) nebo Cours familier de philosophie politique (2001, reed. 2004).