Triumf průměrného člověka

Hlavním tématem knihy Triumf průměrného člověka je komunismus (socialismus) a liberální demokracie. Autor mezi ně nemíní klást rovnítko, nicméně nelze podle něj přehlédnout, že obě pozice mají ve výkladu světa podobné přístupy, které se projevují obzvlášť v posledních desetiletích. Společným ideo­vým zdrojem obou systémů je osvícenská nitrosvětská eschatologie, radikálně odřezávající člověka od minulosti s jejími komplikovanými národními, morálními, náboženskými a tradičními vazbami a autoritami – multidimenzionální naplnění jeho svobody má přinést teprve budoucnost. Člověk zbavený jha minulosti, ponechaný sobě samotnému, se postupně – jako rozhodující většina – zprůměrňuje, ubírá se cestou nejmenšího odporu. Výsledkem toho je, že se v současném světě stále více prosazují a obhajují vulgární, plytké, pobuřující věci, které přirozeně vypovídají o aspiracích „liberálně-demokratického člověka“.

Polský filozof a politik Ryszard Legutko se narodil 24. prosince 1949 v Krakově. V osmdesátých letech vydával tamtéž samizdatový časopis Arka. V roce 1991 se na Jagellonské univerzitě habilitoval prací Kritika demokracie v Platónově politické filozofii. V roce 2005 úspěšně kandoval za stranu Právo a spravedlnost (PiS) v senátních volbách, několik měsíců působil v menšinové vládě PiS jako ministr školství. Ve volbách v roce 2014 byl podruhé zvolen do Evropského parlamentu, kde působí ve Frakci Evropských konzervativců a refor­mátorů. Z řady Legutkových knih uveďme alespoň Spory o kapitalismus (1994), Tolerance (1997), Traktát o svobodě (2007), Esej o polské duši (2008, 2012) a velkou monografii Sokrates (2013). CDK českým čtenářům představilo polského myslitele v roce 2009 obsáhlým výborem jeho esejů pod názvem Ošklivost demokracie – jeho součást tvoří mimo jiné celá kniha Esej o polské duši. Ryszard Legutko několikrát navštívil Českou republiku, přednášel v Praze a v Brně. Jeho texty nebo rozhovory s ním se objevují i v českých periodicích.