Ke kořenům pracovních táborů Gulagu

Dějiny světových revolucí jsou spjaty s násilným odstraňováním představitelů předchozího režimu a dalších nepřátel revoluce. Nejinak tomu bylo v případě tzv. Říjnové revoluce v Rusku. V Rusku byla situace o to výraznější, oč více novým uchvatitelům moci hrozilo nebezpečí ztráty postavení ze strany odpůrců bolševismu. A proto se její strůjci a obhájci pustili do tvrdého teroru vůči skutečným, ale často i jen potenciálním nepřátelům. V následujících letech občanské války se kruciální otázkou přežití nového režimu stala schopnost jeho budovatelů zakročit proti monarchistům, eserům, menševikům i demokratům. Bolševičtí předáci pomocí své Rudé armády a nově zformované státní policie řízené od konce roku 1917 Všeruskou mimořádnou komisí pro boj s kontrarevolucí a sabotáží při Radě lidových komisařů, známou pod zkratkou Čeka, důsledně a nekompromisně obsazovali klíčová místa po celém Rusku. „Čeka byla stát ve státě. Máloco se mohlo v životě sovětského občana odehrát, od boje proti revoluci po přihlášení psa, aby o tom Čeka nevěděla. Od počátku pracovala mimo zákon. Komisariát spravedlnosti se ji marně snažil podřídit soudům. Zabouchání na dveře uprostřed noci, výslechy a uvěznění bez obvinění, mučení a hromadné popravy - to byly metody Čeky." (...)