Kavanův život v pravdě

Co by musel provést předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan, aby mu jeho čin zlomil politický vaz? Loupež, vraždu? Špidlova vláda si tak dál hraje na mrtvého brouka, aniž by jí jako „nejmorálnější vládě v historii ČR" vadilo, že Kavan, tato „persona obskura", létá nadále za peníze daňových poplatníků pravidelně mezi Prahou a New Yorkem.

To, co Jan Kavan způsobil svým jednáním na ministerstvu zahraničních věcí, je neomluvitelné. Ochrana jakýchkoli dokumentů tajného charakteru totiž patří mezi základní povinnosti každého člena kabinetu, přičemž právě „zamini" je resortem, v němž se to skutečně závažnými dokumenty přímo hemží. Je ovšem nutno si uvědomit, že Kavan byl zároveň místopředseda vlády zodpovědný za koordinaci tajných služeb. Díky této funkci se u něj scházely i další tajné dokumenty. Jako koordinátor tajných služeb a ministr zahraničí byl sice bez bezpečnostní prověrky Národního bezpečnostního úřadu, kterou by asi těžko dostal, což ale neznamená, že nebyl povinen zachovávat zákon o utajovaných skutečnostech (148/1998 Sb.). Vždyť materiály, které měly být skartovány a nebyly, se týkaly tak závažných témat, jako je terorismus, plánování některých akcí v rámci NATO a podobně. Otázkou je, co se s těmito mate­riály stalo. Rozhodně by totiž potěšily tajnou službu kteréhokoli státu, a to bez ohledu na to, zda je Kato na její výplatní pásce či nikoli.

Máme Kavanovi, který tolikrát zcela bez­ostyšně lhal do světla reflektorů, věřit, že šlo skutečně jenom o nepořádek a ne o úmysl? Půlmilionová pokuta je směšná, uvědomíme-li si dosah a význam informací, které se díky Kavanovi dostaly ven. A to bez ohledu na to, kde konkrétně skončily. Už jenom to, jak přišel před rokem do České televize s tajnými dokumenty NATO a mával tam s nimi tak bezostyšně, až si je dokázaly přečíst i Lidové noviny, by mělo podle zákona Kavanovi vynést trestní stíhání. Místo toho Černínský palác i Strakova akademie zmateně koktají jenom o jakési pokutě, kterou stejně zaplatí občané, protože Kavanův příjem je koneckonců příjmem ze státního rozpočtu.

Tak se kruhem vracíme k otázce, co by vlastně musel náš James Bond provést, aby se jej sociální demokracie konečně zbavila. Odpověď není k nalezení. Alespoň že on sám má jasno. V tutéž dobu, kdy Prahou otřásal jeho nejnovější skandál, otřásala se hala Valného shromáždění OSN pod zvuky Kavanova hlasu. Z knihy vzpomínek Rosemary Kavanové četl její syn pasáž v rámci akce, kterou uspořádala Jazzová sekce pod názvem Život v pravdě. Ale v jaké?