Katolická církev a její vztah k hudbě v prvních dvou desetiletích 20. století

Text tohoto příspěvku vychází z původní diplomové práce se stejnojmenným názvem, která je v plném rozsahu publikována v archivu závěrečných prací IS MU. Předmětem diplomové práce bylo zkoumání vztahu katolické církve a institucí, které se v prvních dvou desetiletích 20. století věnovaly vzdělávání a tvorbě v oblasti sakrální hudby. Diplomová práce se zaměřila především na zkoumání vztahu katolické církve k Varhanické škole v Brně a k Jednotě na zvelebení církevní hudby na Moravě. Cílem práce bylo popsat tento vztah, definovat jeho důležité projevy a v závěru vzájemnou spolupráci zhodnotit, tedy určit, zda byla pro zmíněné hudební instituce přínosem, či zapříčinila jejich postupný zánik.
Podnětem k napsání práce byly jednak dokumenty z fondů Archivu brněnského biskupství v Rajhradě - dohled nad církevním uměním, jednak kniha Ludvíka Kundery Janáčkova varhanická škola.
Zmíněné prameny z Archivu brněnského biskupství v Rajhradě, Hudebního archivu Moravského zemského muzea a Kunderova kniha, která je ve svém oboru - hudební vědě - dodnes čtenou klasikou, mají za úkol přinést obraz běžného fungování Varhanické školy v Brně a s ní neoddělitelně spjaté Jednoty na zvelebení církevní hudby na Moravě. Zvoleným obdobím jsou první dvě desetiletí 20. století, během nichž dochází v dějinách školy k zásadním změnám - vypuknutí první světové války, poválečná přeměna školy v konzervatoř atd. Prostorem, v němž se budeme pohybovat, je brněnská diecéze, která byla hlavním dějištěm událostí spjatých s varhanickou školou. (...)