Kam kráčí současná politologie?

Odborné politologické knihy se jen málokdy dají přečíst takříkajíc jedním dechem a jejich autoři se jen málokdy stávají veřejně známými vědeckými hvězdami. Obojí se podařilo u nás dobře známému a bohužel nedávno zemřelému Giovannimu Sartorimu (1924–2017), který se stal hvězdou světové politologie par excellence. Patřil k zakladatelům soudobé politické vědy, kam náleželi mimo jiné Robert A. Dahl, Samuel P. Huntington, Juan J. Linz, Seymour M. Lipset, mám-li jmenovat jen ty nedávno zesnulé Sartoriho souputníky a koryfeje světové politologie. Řada jeho přelomových děl se stala teoretickým a konceptuálním základem současného politologického výzkumu. Přesto byl Sartori autorem, který nezapadl do hlavního proudu soudobé politologie. Jak je to možné? Tato skutečnost má široké teoretické a metodologické souvislosti vztahující se ke stavu oboru komparativní politologie jako celku a jeho dlouhodobého směřování. V tomto textu se pokusím tento paradox vysvětlit, resp. odpovědět na otázku, v čem spočívá rozdíl mezi Sartorim a převládající komparativní politologií, proč tento rozdíl existuje a také jaká by tedy politologie měla být. (…)