K textu „Muži, kteří nenávidí liberální demokracii“

Braňme svobodu před liberály

Aleš Valenta

Německý konzervativní právník Ulrich Vosgerau vymezil v reakci na migrační krizi a její důsledky dva základní parametry tzv. postdemokracie: 1) nahrazování vůle parlamentu výroky soudů, tj. především ústavního soudu; 2) nahrazování parlamentu nadnárodními strukturami. Naprosté selhání německého parlamentarismu na podzim 2015 se stalo triumfem liberální demokracie a porážkou většinové vůle německé společnosti. Jako takové může, vedle četných dalších událostí a procesů ze západní politiky posledních let, názorně posloužit k pochopení smyslu manifestu Institutu Václava Klause (IVK) „Obrana demokracie před liberální demokracií“, publikovaného v červnu 2018. (…)

Svoboda závisí na liberálním řádu.  Reakce na článek Aleše Valenty „Braňme svobodu před liberály“

Petr Dvořák

 Na svůj text „Muži, kteří nenávidí liberální demokracii“ jsem dostal řadu souhlasných i kritických odpovědí. Text Aleše Valenty byl z polemických reakcí nejkoherentnější a pomohl mi nejlépe pochopit myšlenkový svět IVK. Proto za něj zcela upřímně děkuji a rád využívám nabídky redakce Kontextů připojit k němu stručnou poznámku. Nemohu se nicméně ubránit dojmu, že pokud by se Aleš Valenta méně věnoval textové analýze mého písemného projevu (kolikrát jsem použil slovo svoboda a jak pracuji s adjektivy) a více se soustředil na jádro věci, možná bychom se dostali dál. (…)