Je sekularizace křesťanskou ideou?

Evropanům se jeví teologicko-politický problém jako historicky a filosoficky rozřešený od 17. století. Svědčí o tom odloučení církve od státu ve všech liberálních demokraciích bez ohledu na přijatou právní formu. Toto řešení, jež se představuje jako univerzální model demokratické modernity, je přece jen poznamenáno kontaktem s jedním zvláštním náboženstvím, totiž s křesťanstvím. Vzniká tedy otázka, zda liberální řešení teologicko-politického problému neodkazuje k jakési specifičnosti křesťanství, k jeho teologické struktuře (zejména k faktu, jakým jsou zvláštní problémy, k nimž se váže pojem vtělení) a k jedinečné institucionální formě, kterou rozvinulo a jež se nazývá církví. Otázka zní, zda obojí v sobě již neobsahuje podmínky pro možnou dekonstrukci teologicko-politického, jinak řečeno pro radikální odloučení toho, co je teologické, od politického?

(...)