Je nutné oddělit nostalgii od reality doby, ve které žijeme

Je těžké s cíli Rady pro obranu britských univerzit v jejich podstatě nesouhlasit. Já sám jsem jejím členem, i když si zároveň myslím, že je nutné oddělit nostalgii po časech, kdy vše bylo lepší a policisté nebyli mladší než já, od reality doby, ve které žijeme. To ovšem neznamená, že bychom se neměli snažit zlepšit věci, o kterých víme, že nejsou správné.

Na Cambridžské univerzitě jsem začal pracovat 1. 5. 1972 jako Assistant Director of Research, což bylo poměrně vzácné akademické funkční místo, kde se ode mne očekávalo, že se budu hlavně soustředit na výzkum bez povinnosti normálních přednášek. Právě jsem se vrátil ze Spojených států, kde jsem pracoval s na tu dobu moderním počítačem od firmy Digital Equipment Corporation, a tak jsem požádal svoji fakultu, ať mi jeden PDP11/45 pro moji práci koupí. Stál v té době skoro desetinásobek mého ročního platu, ale to, že ho potřebuji, stačilo. Žádné vypisování grantové žádosti, prostě nic, kromě stručného zdůvodnění, co s ním míním dělat (chtěl jsem pracovat s digitálním hodnocením snímků v medicíně). Za pár měsíců byla jedna místnost patřičně upravena, počítač nainstalován, na malý tým se nějak našly peníze a bylo to. Institucionální prostředky fakulty byly pro toto dostatečné, nebylo nutné žádat o výzkumný grant. Ty byly určeny na větší a nákladnější projekty. Dnes by to tak snadno nešlo. (…)