Jak já nenávidím postmodernu!

 Jana Soukupová se narodila roku 1958 v Brně, kde vystudovala gymnázium se zaměřením na experimentální matematiku, učila v mateřské škole, pracovala jako uklízečka, vydavačka obědů či lepička plakátů, u čehož se účastnila života brněnského disentu a psaní pro samizdat za komunistické totality. Po listopadu 1989 spoluzaložila týdeník Moravské noviny a vzápětí porodila své třetí dítě. Pak pracovala jako šéfredaktorka různých dalších periodik a redaktorka několika nakladatelství a jednoho deníku. V mezidobí vydala sbírku básní Dávnověk (Petrov, Brno 1998) a knihy faktu Nepoddajní aneb Nešlo to jinak o jihomoravském disentu (Host, Brno 2011) a Štatl za Husáka o normalizačním Brně (Druhé město, Brno 2013).

Dávno před svým babičkovským věkem a možná vlastně odedávna jsem o sobě věděla, že postmodernu, eklektické křandání a umné pohazování se slovíčky fakt nemůžu. A ke dnešku jsem si na plácání typu „puzzle větvoví krájí ráno na krvavou kaši“ – navíc v obecném duchu, jenž si žádá obrazy pokud možno šokantní a nihilistické – vypěstovala dokonalou alergii. (…)