Ideologie: zlobivá dítka Francouzské revoluce

Ideologie: zlobivá dítka Francouzské revoluce

Jiří Hanuš
Vít Hloušek

Pro obyvatele střední Evropy nemá s vysokou pravděpodobností pojem ideologie příliš pozitivní nádech. Koneckonců, byly to právě dvě totalitní ideologie a režimy ustavené na jejich půdorysu, které po celou druhou polovinu 20. století devastovaly politický, ekonomický, kulturní a společenský život i v českých zemích. Přesto není možné a ani účelné pojem ideologie úplně zatratit či opustit, protože si zachovává významnou funkci při popisu a pochopení současné evropské politické reality. Navzdory dobově vlivné knize amerického sociologa Daniela Bella z roku 1960 s názvem Konec ideologií se potenciál ideologií jakožto světonázorových konceptů nevyčerpal. Naopak, „staré“ ideologie 19. století prokazují nečekanou vitalitu a schopnost adaptovat se na nové výzvy a 20. století dalo vzniknout i řadě nových ideologií, které také zjevně nejsou za svým zenitem. Je to ostatně logické. Ani v dnešní poněkud překotné a atomizované době nevymizela společenská potřeba porozumění světu a zařazení aktuálních politických otázek do určitého vysvětlujícího rámce. A byť jsou ideologie svým pohledem na svět nutně reduktivní, mají stále tu výhodu, že kromě nabízení přehledných a ucelených odpovědí a vizí umožňují zažít pocit sdílení politického přesvědčení s jinými lidmi. Nejsou tedy pouze racio­nálními „světonázory“, ale také emotivními návody na smysluplný život. A to je na prahu 21. století pocit, který řadě lidí evidentně pořád stojí za to. (…)

Koupit

Objednejte si předplatné časopisu za zvýhodněnou cenu.