Hebraismus a helénismus

Básníka a kritika Matthewa Arnolda (1822–1888) si česká kulturní veřejnost připomíná pramálo. Bývá občas uváděn citát, který zařadil Ray Bradbury do 451 stupňů Fahrenheita, a báseň Doverská pláž, která vyjadřuje ústup náboženství z kulturní evropské mapy. Jeho zásadního díla si též občas všimne nějaký historik umění, který se pokouší vystihnout moderní rozlišení na vysokou a nízkou (lidovou) kulturu. Pokusy o překlady jeho děl do češtiny však takřka neexistují, což bývá zdůvodňováno výjimečností a specifičností témat viktoriánské Anglie, tolik odlišných od kontinentálních. Toto nevhodné hodnocení překonal už Arnold za svého života svým zájmem o dějiny Francie a dalších evropských i neevropských zemí, když zkoumal povahu své doby. Nedostatek povědomí o Arnoldově práci Kultura a anarchie (knižně 1869) chceme napravit uvedením jedné kapitoly z této pozoruhodné knihy, která se mimo jiné věnuje antickým a židovským kořenům, na nichž spočívá kultura a civilizace našeho kontinentu. V tomto smyslu se dílo M. Arnolda stává znovu aktuální pro naši přítomnost, plnou fragmentace a upřílišněné subjektivity a formální nedostatečnosti umělecké tvorby. (…)