Evropské hodnoty a jejich proměny

Úvahy o (evropských) hodnotách bychom mohli začít odkazem na Nový zákon, na Pavlův list Římanům, kde v sedmé kapitole mluví poměrně pesimisticky o našich možnostech: „Nepoznávám se ve svých skutcích; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím.“ Je asi vhodné uvést tento citát, když pojednáváme o hodnotách, o nichž mluvíme často nereflektovaně, jako by stačilo se k nim prostě přihlásit, jako k něčemu, co je pro nás cenné a co můžeme vlastnit. Nejde totiž jen o to, že hodnoty jsou velmi rozmanité a že jsou jistě v historickém vývoji proměnlivé. Tedy většina z nich. Pokud má ale Pavel z Tarsu pravdu, nestačí se pouze k nějaké hodnotě přihlásit, byť by pro nás představovala to nejdrahocennější, co máme. Jsme v situaci, která je mnohem komplikovanější, protože do našeho tělesného a psychického vybavení je zakomponována potíž, že jsme konstitutivním způsobem nespolehliví a křehcí. I hodnoty, o nichž jsme přesvědčeni, že bychom za ně obětovali svoje zdraví, nebo dokonce život, můžeme zradit nebo jejich cenu znehodnotit. (…)