Margaret Thatcherová a její politika

RECENZE - H. FAJMON: MARGARET THATCHEROVÁ A JEJÍ POLITIKA

Kniha Margaret Thatcherová a její politika, kterou v roce 2010 vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury, je druhým vydáním biografie z roku 1999. Autor Hynek Fajmon toto vydání rozšířil o část, která je věnována období, kdy Thatcherová opustila aktivní politický život. Podstatného rozšíření se ale dostalo také závěrečným přílohám. V této podobě se jedná o kompletní brilantní životopis britské političky z pera českého autora.

Kniha Margaret Thatcherová a její politika, kterou v roce 2010 vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury, je druhým vydáním biografie z roku 1999. Autor Hynek Fajmon toto vydání rozšířil o část, která je věnována období, kdy Thatcherová opustila aktivní politický život. Podstatného rozšíření se ale dostalo také závěrečným přílohám. V této podobě se jedná o kompletní brilantní životopis britské političky z pera českého autora.

Kniha však není jen zdařilým životopisem. Historické znalosti i porozumění myšlenkám "thatcherismu" (podpořené navíc osobními sympatiemi s tímto fenoménem, který dodnes ovlivňuje britskou politiku i konzervativní myšlení nejen v anglosaském kontextu) umožnily autorovi vytvořit rozsáhlý obraz o tom, jak vypadala vnitřní i zahraniční politika Velké Británie v 70. a především v 80. letech 20. století. Každá z pěti částí publikace tedy obsahuje i další cenné postřehy a informace.

Vývoj thatcherismu

První část (Vznik a vývoj thatcherismu) současně uvádí čtenáře do britské politiky po druhé světové válce, kdy labouristické vlády postupně nastolily Schumpeterův "pochod k socialismu", zatímco konzervativní vlády přistoupily na určitý kompromis. Když Thatcherová vstupovala do politiky, relativní úspěch keynesiánského státu blahobytu začala střídat krize a konzervativní vládě Edwarda Heathe chybělo odhodlání k hlubším změnám, což se projevovalo zejména ve vztahu k odborům. Na pozadí těchto událostí kniha líčí vzestup Thatcherové ve stranické hierarchii, kde nejprve podpořila Heathe, později se však rozešla s jeho politikou a začala podporovat ty, kdo prosazovali myšlenky Nové pravice a v ekonomice monetaristické nástroje. Fenomén "thatcherismu" je zde ovšem charakterizován nejen v rovině ekonomické politiky.

Také část II, Margaret Thatcherová a volby, poskytuje více než jen přehled všech voleb, jichž se Thatcherová za dobu své politické kariéry účastnila přímo (parlamentní volby) či nepřímo (volby do Evropského parlamentu), jejich průběhu, kampaní, programů i výsledků. Autor nezapomíná zmínit specifika britského volebního systému, který lépe než systém poměrného zastoupení umožňuje oslovit veřejnost politikovi typu Thatcherové, kterému (dle jejích vlastních slov) nejde v první řadě o konsensus, ale o principy.

V oddílu Margaret Thatcherová a její vlády je rok po roce probíráno působení vlád Thatcherové ve vnitřní i zahraniční politice. Vynechány nejsou ani osobní spory a problémy, které poznamenaly jejich působení i relativně časté reorganizace. Ze zahraničněpolitických otázek jsou podrobněji zmiňovány hlavně válka o Falklandy, vztah Velké Británie k USA za Reaganovy vlády, jemuž premiérka přikládala velkou váhu, pozice Velké Británie vůči SSSR před a po nástupu Gorbačova či zajímavý postoj premiérky k pozdější otázce sjednocení Německa. Nezanedbatelnou kapitolou je Severní Irsko.

Vztah k Evropě

Téma působení Velké Británie za vlády Thatcherové v rámci ES prochází nejen touto částí, ale celou knihou na několika místech. Zatímco v 70. letech Thatcherová podpořila setrvání v ES a zapojení do vnitřního trhu, od nástupu do funkce premiérky se pustila do boje o podmínky britského příspěvku do rozpočtu Společenství. Od začátku kritizovala principy společné rybářské politiky a podporovala reformy společné zemědělské politiky. S nástupem předsedy Evropské komise Jacquese Delorse ovšem začala ES směřovat k prohloubení hospodářské integrace, včetně integrace měnové, a posléze i k unii politické.

Thatcherová nebyla stoupencem těchto tendencí. S vývojem od Jednotného evropského aktu k Maastrichtské smlouvě se její vize "Evropy" založené na svobodném obchodu a spolupráci suverénních států dostávala stále víc do opozice. Spor mezi premiérkou a ministrem financí Lawsonem o vstup libry do evropského směnného mechanismu (ERM) otřásl její poslední vládou a do určité míry i pozicí premiérky, když stoupencům libry v ERM ustoupila.

Část IV (Politika Margaret Thatcherové) je analýzou toho, co "thatcherismus" dokázal v praktické politice a jak byly prosazovány klíčové principy podpory svobodného hospodářství, obnovení autority státu či vytvoření "blahobytu bez státu". Jedná se o inspirující a v současnosti i aktuální text. Nelze zapomínat, že i Thatcherová při aplikaci často nepopulárních opatření musela čelit nepokojům (stávky horníků, tiskařů či ocelářů v první polovině 80. let), střetávala se s odbory i s "profesionálními revolucionáři" typu Arthura Scargilla. Zároveň řešila, jak vyvést zemi z ekonomické krize a posléze i jak ozdravit některá tradičně problematická odvětví typu školství či zdravotnictví. Neškodí připomenout některé zajímavé instrumenty, které její vlády prosazovaly v zájmu řešení ekonomické situace, ale také podpory loajality občanů vůči státu (podpora tzv. lidového kapitalismu prostřednictvím rozsáhlých privatizačních projektů nejen v průmyslové oblasti, ale například i v oblasti bytového fondu).

Doporučení pro státníka

Poslední část již mapuje období po odchodu z aktivní politiky, které bylo vyplněno komentováním aktuálního vývoje politiky doma i ve světě a především psaním, dokud to Thatcherové zdraví dovolilo. Autor se zde prostřednictvím prezentace nejdůležitějších děl, které Thatcherová uveřejnila a z nichž některé po roce 1990 vyšly i v češtině, vrací k počátkům její politické kariéry, k nejdůležitějším událostem spjatým s jejím působení v Downing Street č. 10 a poukazuje i na to, co sama Thatcherová považuje za nejdůležitější doporučení pro státníka, který má vládnout nejen občanům vlastní země, ale také nést odpovědnost za její roli v mezinárodní politice.

Autor se netají respektem k této političce, nebrání mu to ale ukázat na některé problémy či chyby (např. nezvládnuté zavádění tzv. obecní daně, které přispělo k pádu vlády v roce 1990), případně polemizovat s Thatcherovou (poukazuje na její zjednodušenou interpretaci konfliktů na Balkáně). Knihu tak lze považovat nejen za kompletní, ale i poměrně vyvážený obraz.

V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout pečlivou redaktorskou práci, která je patrná především na přílohách (medailonky osobností spjatých s thatcherismem, chronologický přehled událostí let 1970-2003, které zasáhly do britské politiky či do života Thatcherové, jmenný rejstřík, fotografická příloha atd.). Knihu Margaret Thatcherová a její politika lze rozhodně doporučit jako inspirující a zajímavé čtení, a to nejen pro zájemce o nejnovější britskou historii a politiku.

Petra Kuchyňková