„CTIHODNÝ OTEC A PÁN BAVOR, Z BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ OPAT BŘEVNOVSKÝ, TÉHOŽ MÍSTA TÉMĚŘ DRUHÝ ZAKLADATEL“

Opat Bavor z Nečtin stál v čele břevnovského benediktinského kláštera, kam nastoupil na sklonku druhé poloviny 13. století, v době dosti nelehké. Zastřešující charakteristikou jeho života by mohla být cílevědomost, s níž celý svůj potenciál napřel k povznesení břevnovského monasteria zpět k výšinám, z nichž klášter poklesl za bouřlivých časů po smrti krále Přemysla Otakara II. Už jen s ohledem na výsledky tohoto úsilí lze opata Bavora směle pokládat za jednu z výrazných osobností závěru přemyslovské doby. Přitom musíme litovat, že byť od vrcholného středověku roste množství dochovaných pramenů,vzhledem k absenci přímých ego-dokumentů, svědectví dostatečného množství současníků či alespoň relativně souvěkých pamětních zápisů, nejsme schopni podat přesvědčivější obraz toho, jací mužové řídili, resp. alespoň ovlivňovali, běh dějin své země. Toto konstatování se týká i břevnovského opata Bavora z Nečtin. Přes nesporný význam, který torzo dobových pramenů vykresluje, tak netušíme mnoho o osobnosti jednoho z nejzajímavějších opatů kláštera v Břevnově, který je námětem tohoto pojednání. (...)