Co už se nerozumí samo sebou

Hans Maier (1931) studoval ve Freiburgu, Mnichově a Paříži, absolvoval prací o Francouzské revoluci a církvi. Habilitoval se na Univerzitě v Mnichově v roce 1962 a vyučoval zde dlouhodobě politické vědy a historii. V letech 1970-1986 byl bavorským ministrem pro vyučování, kult, vědu a umění. V roce 1988 převzal známý stolec Romana Guardiniho pro křesťanský světový názor, náboženské a kulturní teorie v Mnichově. Pracoval také v Centrální komisi německých katolíků, v předsednictvu Görresovy společnosti a v dalších významných institucích. V češtině mu vyšly jeho dvě významné práce: Politická náboženství (CDK 1999) a Revoluce a církev (CDK 1999). Protože se jeho vědecká činnost rozprostírá mezi politologií, historií a filosofií a protože se jeho zásadní příspěvky věnují rozboru totalitarismu (nacistickému, fašistickému, komunistickému), připomínáme tohoto autora dvěma relativně nedávnými příspěvky: jeho proslovem při udílení ceny Eugena Kogona z roku 2005 a jeho článkem o vytváření „nového člověka" v ideologiích 20. století.