Člověk v přírodě, člověk se živly, člověk a Bůh

O DANIELU BALABÁNOVI se lze oficiálně dočíst, že se narodil 20. září 1957 v Šumperku, že od roku 1962 žije v Ostravě, že v letech 1979-1984 studoval na AVU v Praze, že je ženatý a má dva syny, že je řazen mezi představitele tzv. nové malby a že v současnosti působí jako docent na Institutu pro umělecká studia Ostravské univerzity, kde vede ateliér malby. Osobně jsem se s malířem poprvé setkal koncem ledna 2011 na „dernisáži" výstavy, kterou měl v galerii Millenium v Praze na Malé Straně. Onen závěrečný den byl spojen s uvedením sborníku k nedožitým padesátinám jeho mladšího bratra, spisovatele Jana Balabána (1961-2010). Neformálně jsme se s Danielem domluvili na rozhovoru - někdy v blízké budoucnosti. Navštívil jsem jej až letos v září v jeho ateliéru, který se nachází v prostorách Střední odborné umělecké školy v Ostravě-Zábřehu. Hovořili jsme spolu nejen o věcech a událostech souvisejících s jeho životem a uměním, ale také o jednotlivých obrazech. K obrazu Axis skrývajícímu v sobě znepokojivou otázku, zda člověk může dosáhnout nebe, není-li zakryto ještě další sférou, se malíř vyjádřil takto: „Ony dvě postavy-stíny se nacházejí v určitém mezičase, jednu sféru opustily a ve druhé ještě nejsou, a je vůbec problém, není-li nám nebe uzavřeno, nejsme-li zataženi sami do sebe, zacyklení, a to nebe proto nemůžeme propíchnout. Taková je naše situace: očekáváme, až se to trošku projasní." (...)