Číst Shakespeara jako filosofa

V knize Postavy Shakespearových dramat z roku 1817 William Hazlitt při rozboru postavy Iaga poznamenal, že Shakespeare „byl znamenitý básník i filosof". Při analýze Koriolana pak podotýká, že Shakespeare píše „s duší básníka a naléhavostí filosofa". Filosofický rozměr Shakespearova díla ne­unikl mnohým divákům a čtenářům. Cítíme, že v jeho hrách jsou přítomna velká témata, která utvářejí jejich poetiku i dramatičnost. Prozatím ale proběhlo málo systematických pokusů o popsání a vydefinování těchto filosofických témat. Kritické studie se obvykle zabývají postavami, dějem či dikcí, případně společenským a politickým kontextem daných dramat, ale filosofické myšlenky, které jsou v nich obsaženy, bývají často zmíněny jen okrajově. Úkolu zamyslet se nad obsahem Shakespearova díla z filosofických pozic se ujal britský filosof Colin Mcginn v knize Shakespeare's Philosophy: Discovering the Meaning Behind the Plays (HarperCollins, 2006, 240 s.). Jak autor podotýká v úvodu, jeho cílem není nahradit literární, dramatický ani historický přístup k Shakespearovi, ale pouze jej doplnit. (...)