Bůh se směje, člověk se o to pokouší aneb O nové próze Milana Kundery

Ve své sedmidílné prozaické skladbě La fête de l’insignifiance (Slavnost bezvýznamnosti), vydané v roce 2014 v nakladatelství Gallimard a o rok předtím italsky, vypráví Milan Kundera o čtveřici pařížských přátel a o jejich zážitcích. Jde o muže různého věku. Prožívají radosti i trápení, aniž do jejich přítomných životů zasáhne drama vyžadující složitě koncipovanou zápletku, několikerý zvrat a skvělou pointu, vlastnosti, jakými oplýval třeba Valčík na rozloučenou. Autor tvrdí, že své hrdiny osobně zná. Věrně tlumočí jejich názory. Po zákonu tradičního vyprávění však dává najevo, že ví víc než oni: prohlédá jejich iluze i úhyby a skýtá čtenáři příležitost sdílet tuto prohlédavost a vychutnat si ji. (…)