Bolestivé téma: Křesťané na Blízkém východě

Není ani nesrozumitelné, ani nepochopitelné, že Evropany zajímá islám a zejména jeho radikální projevy na jejich vlastním kontinentě. Situace velkých měst, která postupně mění svou tvář muslimským přílivem, muslimská architektura, možnost aplikace šaríy a její (ne)slučitelnost s demokratickým právním systémem, limity tolerance - to jsou všechno legitimní a navíc zásadní otázky, které si Evropané kladou vzhledem ke svému vlastnímu prostředí, které obývají. Na druhé straně by ale neměli zapomínat, že křesťanská Evropa je svým původem založena na blízkovýchodních náboženstvích a že první staletí křesťanských dějin jsou nerozlučitelně spjata s východem a rozvojem tamních křesťanských obcí. Mohlo by je zajímat, jak se daří těmto komunitám dnes. Země jako Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Saudská Arábie, ale i Írán a Irák jsou zeměmi s bohatou multináboženskou tradicí, v nichž křesťané prožívají často na vlastní kůži to, čeho se Evropané zatím jenom obávají. Křesťanský publicista ­George Weigel nedávno v časopise First Things (dubnové číslo letošního ročníku) připomněl knihu svého přítele Islamism and the Future of the Christians of the Middle East (Islamismus a budoucnost křesťanů Blízkého východu), jež vyšla díky Hoover Institution Press na Stanfordově univerzitě v roce 2010. Tento jeho kolega a přítel, Habib Malik¹ z Libanonské americké univerzity, libanonský maronita² a absolvent historie na Harwardu, se zabýval osudem starých křesťanských komunit po celé Levantě, včetně Svaté země. Podle Weigela pregnantně uvažující mysl a dokonale zvládnuté pero zhustily ohromnou spoustu vědomostí a zkušeností do šedesáti osmi stran. (...)