Básník to ví a zná

Básníky jsem četl, s některými se znal, s mnohými se setkával v knihách, jejich verše jsem recitoval. Provázejí mě životem a jejich stopy najdete i v mých básních. Mluvím v nich často se starými básníky, obracím jejich slova tak, aby rozzářila ta má. Měsíc na obloze vidíme také jen díky odrazu slunečního světla. Moje poezie se vyhřívá, koupe a rozsvěcuje ve svitu jejich veršů. Mých básnických sluncí je mnoho, září s odlišnou intenzitou v různých dobách, je to nebe plné světel, barev, hudby, pravdy a snů.
Ale nechme mluvit básníky… bez ladu a skladu, bez procházení knihovny či literárněhistorických systematik, jen tak, jak se jejich slova vynořují v paměti, jak se sama hlásí, aby nás oslovila. (…)