Básníci čtou básníky

Zbyněk Hejda (* 2. února 1930 v Hradci Králové) je básník, překladatel, historik a editor. Vystudoval obor filosofie-historie na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze, kde v letech 1953 až 1958 působil jako odborný asistent a následně byl do roku 1968 zaměstnán ve Vlastivědném středisku Pražské informační služby. V letech 1968 a 1969 byl redaktorem nakladatelství Horizont, v letech 1964–1965 a 1968–1969 členem redakční rady měsíčníku Tvář. Dalších deset let pracoval až do podpisu Charty 77 v pražském antikvariátu v Dlážděné ulici, odkud byl v roce 1979 nucen odejít. Téhož roku se také stal členem Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných. Mezi lety 1985 až 1989 byl v redakční radě samizdatového časopisu Střední Evropa. V letech 1990 až 1995 přednášel a vedl semináře o etice, literatuře a kulturní antropologii na 1. lékařské fakultě v Praze. Až do roku 1989 nesměl až na výjimky oficiálně publikovat. Zbyněk Hejda je autorem básnických sbírek a souborů: A tady všude muziky je plno (1963), Všechna slast (1964), Blízkosti smrti (1970 – sazba rozmetána, samizdat 1978), Lady Felthamová (1979), Pobyt v sanatoriu (1993), Nikoho tam nepotkám (1994) a Valse mélancolique (1995). Souborně kriticky vydané básnické dílo: Básně (Torst, 1996). Výbor básnických deníků z let 1960–1962 z prázdninových pobytů v Horní Vsi vydal pod titulem Cesta k Cerekvi (2004), Sny z roku 2007 zahrnují výběr z průběžně zapisovaných snů od 60. let. Pod titulem Překlady (1996) jsou shrnuté jeho převody básní E. Dickinsonové, G. Trakla a G. Benna. V současné době sebrané Hejdovy spisy vydává nakladatelství Triáda, první svazek Kritiky a glosy (2012) zahrnuje jeho rozhovory, kritické studie a eseje. Vedle řady dalších literárních ocenění získal Zbyněk Hejda Cenu Jaroslava Seiferta. (…)