Avantgardy vítězné?

  V tomto čísle Kontextů se sešlo několik textů, které přímo vybízejí k úvaze o poezii jako takové a o jejím postavení v současném světě obzvláště. Na otázku, co je to poezie, odpověděl André Breton na počátku dvacátého století velmi radikálně a po svém. Joan Brossa, další autor, jehož tvorbu toto číslo Kontextů uvádí, se vyjadřuje obdobně nekompromisně, je ovšem už jen jedním z řady těch, kteří odkaz avantgard, jež se výrazně přihlásily ke slovu v letech před první světovou válkou, pomáhali nést směrem k současnosti. V jeho případě v jistě nelehkých podmínkách frankistického Španělska, kde šlo také - a v neposlední řadě - o vyhranění se vůči diktatuře, což přinášelo značné osobní riziko. Petr Král, autor nových českých překladů poezie André Bretona, poprvé v historii české literatury knižně vydávaných v širším souboru, uveřejnil nedávno v časopise Analogon první ze dvou částí eseje Poezie čili přirozená řeč, která se naznačeného tématu týká. I u Petra Krále je třeba připomenout jeho nesouhlas s komunistickým režimem v Československu a dlouholetou emigraci. (...)